Neustále něco filtruju. Kafe. Myšlenky. Sebe. Okolí. Svět. 

Někdy bych se do toho života chtěla infiltrovat a být prostě neviditelná. Akorát se mi to moc nedaří a většinou je mě všude vidět (a slyšet).

Život je vlastně jako kafe. Stačí změnit hrubost mletí, teplotu vody, způsob přípravy. A hned je všechno jinak. A jestli máte taky občas pocit, že stojí za starou bačkoru, tak si to všechno přečtěte. A uvidíte, že v tom nejste sami.

Hlavně zvolit ten správný filtr.

#zenskyfiltr

Filtruju

Ne nadarmo se říká, že lidé jezdí do Vídně, aby tam našli inspiraci. Je to fakt pravda. Mají tam krásné památky, skvělou kávu, dobré jídlo a hlavně je to jen jednu zatáčku za Brnem. A hlavně vesmír...

Jsou věci, které vám v cestovních příručkách neřeknou. A nebo možná řeknou, ale pokud je nečtete, tak jako většinou já, nesmutněte! Protože na to všechno během cest stejně přijdete sami. Všechno, co jste kdy chtěli vědět o New Yorku (a báli jste se zeptat).

Milý zákazníku, tady máte náměty deštného pralesa, sytě zelené liány, medvídek koala, dva pusinkující se plameňáci, roztomilý plameňák s exotickým pozadím. "To mě nikdy nenapadlo, ale plameňáka vlastně taky nutně potřebuju." Přihazuju do košíku další zbytečnou věc. 

Hele, já vím, že poslední dobou tomu běhání a celkově sportu moc nedávám, ale vážně, VÁŽNĚ, mi to musí dávat sežrat i mobilní aplikace? Kam jsme to dopracovali? To je něco jako Velký Bratr tě vidí, tak zvedni zadek, lemro líná?

Že můj standardní šálek jemné filtrované Etiopie bude vyměněněn za něco tmavého, přepáleného a objemově o dost menšího, na to jsem se, v rámci zapadnutí mezi místňáky, dokonce těšila. Boužel jsem ale ještě nedospěla do bodu, kdy bych byla schopna kopnout do sebe shot espressa jakoby se nechumelilo a předstírat, že je svět v pořádku, aniž by se mi všechny vnitřnosti obrátily o 360 stupňů. 

Zásadní překážkou v celém plánu může být to, že pokud jste se (stejně jako já) v nějakém paralelním vesmíru narodili ve znamení Líného Medvěda a vaše tělo je nastavené jenom na pěkné počasí, mnohdy je dost obtižné odložit knížku, horký čaj a teplé ponožky a donutit se byť jen k sebemenší pohybové aktivitě. 

Dávno jsem se vyléčila z toho, abych se snažila své znalosti o kávě vnucovat druhým, pokud mě o to oni sami nepožádají. Pracuji s kávou, protože mě osobně baví. Snažím se v tom být každý den o něco málo lepší. Sama pro sebe.

Upřímně, pro mě jedna z nejhorších otázek zní: "A co ty tak jako piješ nejraději?" Eh! To je jako kdybyste se matky od pěti dětí zeptali, které z nich má nejraději. 

Zkusili jste si někdy v poslední době otevřít Ženu a život? Tam totiž vědí, jak na splín. Ano, rady typu "10x se zhluboka nadechněte" nebo "jděte se projít do přírody" a nebo nejlíp "10x se zhluboka nadechněte v přírodě" frčely před 25 lety a frčí i dneska. Elixír života z trafiky za 35 Kč (nebo za kolik). No nekup to.

Udělat kynuté těsto a z něj nadále buchty pro mě do teď bylo asi na stejném levelu jako vystoupit na Everest v bikinách a podpatkách. Ale upekla jsem je! Zázrak? Ano, myslím si. 

Je mi 28. Bohužel jsem zjistila, že věk není prevence k tomu, abych nebyla občas blbá. Třeba abych si nezapomněla v pátek doma klíče od bytu. Vybitá baterka u mobilu je samozřejmostí v ceně balíčku se jménem "Dospělost".



Když jsem se jednoho dne probrala, zvedla na nohy a zjistila, kde že to vlastně jsem, snažila jsem se nejprve trochu rozkoukat. Jenomže to moc nejde, v temným údolí je tma, takže člověk musí jít kus cesty poslepu

.

No schválně, představte si čtyři lidi, kteří po večerech po práci lehce (občas dost) neorganizovaně organizují konferenci. A ne ledajakou. Naše musí být jiná, než všechny ostatní. Má být menší, interaktivní, zajímavá, tematická, v neokoukaných prostorech a s nejlepšími řečníky v oboru. Všechno by šlo vlastně naprosto dokonale kdyby...

A tak se stalo, že jsem před pár týdny udělala asi nejiracionálnější rozhodnutí ve svém životě. Opustila jsem svoje teplé místečko v kanceláři a rozhodla se, že za barem v kavárně dostanu kávu pořádně pod kůži. Co Vám mám povídat, začátky, a je jedno kde, mohou být více či méně frustrující. Cestu ke kávovaru jsem úspěšně našla, ale tím moje úspěchy pro začátek taky skončily.